reklama
15. 8. 2012 | poslední aktualizace: 16. 8. 2012  09:54

(Ne)uniknete aktualizaci

Proces neustálého aktualizování je už natolik zaběhlým jevem, že jej registrujeme na podvědomé úrovni a přijímáme ho jako holý fakt naší doby. Otázkou je, do jaké míry neustálé aktualizování techniky kolem nás ovlivňuje nás samotné, t.j. jestli automaticky a bezmyšlenkovitě nepřijímáme jakékoliv ´aktualizace´ naší osoby, myšlení, způsobu chování, byť nám můžou být bytostně cizí a nepotřebné k naší spokojenosti a pocitu štěstí. 

Lukáš Sedláček
Lukáš Sedláček
hlavní analytik ELAI

Znáte to překvapení, když vám počítač náhle oznámí, že se aktualizuje a vám nezbývá nic jiného, než dlouhé minuty čekat? Třeba jste nechtěli počítač či program aktualizovat, ale nemáte jednoduše na výběr - aktualizaci se nevyhnete. Anebo když vám Facebook napíše na váš profil: „Nyní máte profil Timeline – nový druh profilu. Zkontrolujte si nyní svůj profil Timeline a proveďte případné změny ještě předtím, než jej uvidí vaši přátelé od 21. srpna.“ Nikdo se s Vámi moc nebaví - aktualizace je brána jako samozřejmost a definitivní dobro (aktualizace je přeci vždy prospěšná jak je nám tvrzeno), při které jakoby ani nebylo zapotřebí možnost volby konečného uživatele. 

Proces neustálého aktualizování je už natolik zaběhlým jevem, že jej registrujeme na podvědomé úrovni a přijímáme ho jako holý fakt naší doby. Otázkou je, do jaké míry neustálé aktualizování techniky kolem nás ovlivňuje nás samotné, t.j. jestli automaticky a bezmyšlenkovitě nepřijímáme jakékoliv ´aktualizace´ naší osoby, myšlení, způsobu chování, byť nám můžou být bytostně cizí a nepotřebné k naší spokojenosti a pocitu štěstí. Tedy, jinými slovy, jestli výtvory které jsme vytvořili k našemu užitku, počítačové programy (takoví předchůdci robotů), již do jisté míry neovládají nás, a to nikoliv ve smyslu manuální kontroly, ale ve způsobu určování způsobu uvažování. Tím by se výtvor už stal do jistý míry také pánem. 

reklama

O strachu být pozadu, neaktualizován, ví dobře módní a jiné firmy, které z tohoto strachu těží velké peníze. Lord Chesterfield kdysi prohlásil: „Když se neřídíte módou, jste nikým.“ Jako lidé se řídíme o mnohem více příběhy a vírou v ty příběhy, než je nám milé si připustit. Ze světa mýtů jsme zdaleka neunikli, uchopování jevů kolem nás je do velké míry obdobné tomu, jako u našich předků žijících před mnoha tisíci lety. Jak správný marketér ví, značka firmy není pouze barva a tvar, ale příběh, který je s danou značkou spojen. Není naše doba prochnutá takovým příběhem víry v pokrok, který je nutně vždy lepší než předchozí ´aktualizace´, že aktualizace bereme jako naprosto samozřejmé a nezbytné pro naše dobro a dobro celého lidstva?

Když půjdeme o krůček dál v uvažování, na základě čeho je pokrok dobrem? Pokud na základě snižování utrpení ve světě, což by byl přístup morální teorie Johna Stuarta Milla, tak lze utrpení klasifikovat jako čiré zlo? Což vede ještě k hlubší otázce - nemůže být utrpení také dobré? Nepřinesly nám nepříjemné zážitky utrpení v našem životě také něco dobrého? A pokud ano a absenci utrpení nelze považovat za ultimátní morální cíl pokroku, tak co jsou vlastně motory našeho běhu pro dosažení pokroku? 

Nestagnovat na místě a jít s dobou je nám přirozené, ale podvědomé automatické aktualizování nás samotných dle požadavků okolního světa bez hlubšího zamyšlení nám může psychicky poškodit a umožnit okolí nás dokonale ovládat. Carl Gustav Jung věřil, že při procesu individuace lidské psychiky je třeba přestat zakládat svou osobnost na očekáváních a požadavcích okolního světa. Dobrou zprávou je, že vnější aktualizaci lze uniknout, byť programátoři Facebooku a dalších programů na nás naprogramují cokoliv.  

reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Aktualizace je adaptace na změněné podmínky, (Ivan Nový)
svět se mění, stále vznikají nové hrozby, a těm je třeba čelit.
Autor (jih)
pravdepodobne nezaregistroval ze automaticke aktualizace Win jsou...
No ale oni globální majitelé norem, (Ivan Nový)
už roky usilují o změnu obchodního modelu prodeje software na...
Zobrazit diskusi
Profil autora

Výkonný ředitel a hlavní analytik European Leadership & Academic Institute (ELAI), přednášející na New York University a Anglo-americké vysoké škole, dříve prezident Oxford & Cambridge Alumni Society CR (spolek sdružující absolventy univerzit Oxford a Cambridge v ČR). Vystudoval mezinárodní vztahy na University of Cambridge a evropská studia na Karlově univerzitě, dříve na ní studoval také obory mezinárodní terotoriální studia, hebraistika a religionistika.

více

Dříve pracoval na Úřadu vlády, Ministerstvu obrany ČR a v soukromém sektoru. Na Karlově univerzitě studoval hebraistiku, religionistiku, mezinárodní teritoriální studia, mezinárodní vztahy a evropská studia. Na University of Otago na Novém Zélandu studoval a na University of Cambridge vystudoval mezinárodní vztahy. V současnosti je doktorandem politologie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Mezi jeho akademické zájmy patří mezinárodní vztahy, etika, hlubinná psychologie a filozofie. Ve svém volném čase se věnuje četbě, inlinování, hraní djembe bubnů, fotografování a sochaření. 

Kontaktujte mě
info(z)elai.cz
reklama
Vyhledat
Autorovy Nejčtenější
reklama
reklama
reklama